Pilotní tipy
Z automobilu to zná každý - větším loužím je třeba se vyhýbat.
Pokud do nich vjedete vyšší rychlostí, vůz se stává neovladatelný.
Při přistání za deště toto riziko ale nesmíme podcenit ani u
letadla.
Aquaplaning znamená, že mezi povrchem
pneumatiky a povrchem dráhy je úzká vrstva vody, po které kolo
klouže jako vodní lyže. Vrstva vody je tím silnější a tedy
nebezpečnější, čím větší je rychlost letadla a tvrdost (hustící
tlak) pneumatik.
Stačí málo - i jen 2 milimetry stojící
vody. Ta se při přistávací rychlosti kolem 45 - 60 uzlů (75 – 100
km/h) nestačí vytlačit, brzdy letadla se zablokují a letadlo
pokračuje jako na klouzačce, aniž bychom měli možnost snižovat jeho
rychlost nebo řídit směr jeho pohybu.
Pokud tedy přistáváme za deště a máme
možnost volby, pak je lepší rýhovaný nebo drsnější povrch dráhy než
povrch zcela hladký, kde voda nemá kudy pod kolem unikat. Ve všech
případech přistání na mokrou dráhu je ale potřeba po dotyku přední
nohy podvozku začít brzdit velmi citlivě, abychom letadlo nedostali
do smyku. Pokud cítíme, že letadlo při brzdění nezpomaluje, pak je
vhodné opatrně přitáhnout, zdvihnout přední kolo, uvolnit brzdu a
snižovat rychlost aerodynamicky větším odporem křídel. Takto snížit
rychlost na takovou úroveň, kde lze již brzdy použít.
-fr-